slovo
Czech
/ˈslovo/
noun
Definitions
- word distinct unit of language
- word promise
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *slovo (word) inherited from Proto-Indo-European *ḱléwos (fame, hear).
Origin
Proto-Indo-European
*ḱléwos
Gloss
fame, hear
Concept
Semantic Field
Social and political relations
Ontological Category
Person/Thing
Kanji
聞
Emoji
Timeline
Distribution of cognates by language
Geogrpahic distribution of cognates
Cognates and derived terms
- *klew- Proto-Indo-European
- *ḱlew- Proto-Indo-European
- *ḱléwos Proto-Indo-European
- słowo Polish
- *slovo Proto-Slavic
- *slȍvo Proto-Slavic
- -ce Czech
- -o- Czech
- bohoslovný Czech
- báje Czech
- bájeslovný Czech
- bájesloví Czech
- bůh Czech
- cit Czech
- citoslovce Czech
- do Czech
- doslova Czech
- doslovný Czech
- jednoslovný Czech
- mimoslovní Czech
- název Czech
- názvosloví Czech
- příslovce Czech
- příslovečný Czech
- přísloví Czech
- sled Czech
- slovní Czech
- slovník Czech
- slovníkář Czech
- slovosled Czech
- slovotvorba Czech
- slovíčko Czech
- sousloví Czech
- tvar Czech
- tvarosloví Czech
- tvorba Czech
- vyslovený Czech
- vyslovit Czech
- víceslovný Czech
- výslovný Czech
- čas Czech
- časoslovo Czech
- slovo Serbo-Croatian
- *klowos Proto-Celtic
- *ćráwas Proto-Indo-Iranian
- slovo Slovak
- слова Belarusian
- slovo Slovene
- słowo Lower Sorbian
- *klāusnja Proto-Albanian
- słowo Upper Sorbian
- *kléwos Proto-Hellenic
- słowo Old Polish
- słowo Kashubian
- do
- cit
- bůh
- -o-
- čas
- -ce
- sled
- báje
- tvar
- název
- tvorba
- slovní
- doslova
- slovník
- vyslovit
- slovíčko
- výslovný
- doslovný
- přísloví
- sousloví
- slovníkář
- vyslovený
- bájesloví
- slovosled
- časoslovo
- příslovce
- názvosloví
- mimoslovní
- víceslovný
- tvarosloví
- bájeslovný
- citoslovce
- bohoslovný
- příslovečný
- slovotvorba
- jednoslovný